Gitterboxy a jejich využití

Základová deska představuje klíčovou součást každé stavby, jelikož přenáší zatížení celé stavby do podloží. U rodinných domů se nejčastěji navrhuje zakládání na základových pasech. V předchozím článku jsme zmínili, že každý pozemek musí být před samotným budováním základů dokonale připraven. Nejlépe už v rámci projektu a přípravy stavby rodinného domu.

Důležitá je příprava

Raději si však ještě shrňme všechny nezbytné činnosti, kterým se před budováním základů domu nevyhneme. Jsou to inženýrsko-geologický průzkum, vypracování projektu základových pasů, radonový průzkum, navržení odpovídající izolace a statický posudek, na který navazuje případný projekt úpravy základového pásu.

Při návrhu základové desky je nutné brát v úvahu únosnost podloží a následně navrhnout princip založení. Součástí návrhu základové desky je také hloubka založení a šířka základových pasů. Samotné vybudování základů pak u běžných rodinných domů trvá zhruba 3 až 4 pracovní dny a končí přípravou pro položení takzvané ležaté kanalizace.

Součástí stavebního povolení bývá i skrývka ornice, kterou ještě před prvním rýpnutím do hloubky strhneme. Je nutné její vhodné uskladnění, jelikož se ornice se využívá k finálním terénním úpravám pozemku. Ihned po stržení ornice musí být přizván geodet, který provede polohové a výškové vytyčení objektu dle projektové dokumentace.

Budování základových pásů

Na terén pak vyznačíme obrys základů a zemní technikou se provedou veškeré potřebné výkopy základových pásů, jejichž hloubka musí opět odpovídat projektové dokumentaci. V drtivé většině případů je nutné výkopy po práci těžkým strojem ručně dočistit a rovněž zajistit, aby čisté zůstaly.

Hloubka založení závisí především na nezámrzné hloubce od upraveného terénu. Tato hloubka je daná podle místa stavby a typu zeminy, nejčastěji od 0,8 m do 1,4 m pod upravený terén. Následně přizveme geologa a ten musí zkontrolovat kvalitu vyhloubené základové spáry.

Šířka základových pásů u rodinných domů je běžně navržena na základové spáře 500mm, v horní části se může zúžit až na 300mm, dle konstrukce zdiva hrubé stavby. Základová deska však musí mít spáru v celé ploše založení o stejných vlastnostech.

Poté v úrovni základové spáry montujeme zemnící pásek s vývody v místech, kde bude později napojen hromosvod. Ještě předtím, než budeme základové pásy betonovat, je nutné pamatovat na bednění pro všechny prostupy kanalizací a nezbytné přípojky vody, plynu, elektřiny atd.

Vyzdívka ztraceného bednění a betonáž

Následuje vlastní betonování základových pásů do úrovně terénu spojené s osazením ocelových trnů, které budou sloužit k propojení nadzemních částí základových pásů. Po betonování následuje vyzdívka nadzemní části základových pásů ze speciálních betonových tvárnic, tzv. ztraceného bednění.

Ztracené bednění se následně prolije betonem, který musí mít naprosto stejnou kvalitu a složení jako beton litý do základových pásů. Po betonáži základových pasů do úrovně cca 20 cm pod úroveň stavební nuly, která představuje úroveň hrubé podlahy prvního nadzemního podlaží domu, je vyplněn prostor jednotlivých místností ohraničených základy zhutněným násypem.

Takto vyrovnaná základová konstrukce je v dalším kroku oddělena separační fólií a dům je připraven na finální betonáž základové desky. Následuje položení armatury, která má nejčastěji podobu ocelových sítí, po které přichází na řadu vlastní betonáž základové desky.

Nepodceňujte stavební dozor

Stavební dozor by měl při budování základů dohlížet na průběh jednotlivých stavebních etap a rovněž i hlídat kvalitu dovezeného betonu. Je nutné si uvědomit, že po nalití materiálu do základových pásů je již pozdě na jakékoli změny. Stavba domu není levnou záležitostí a bez správně vybudovaných základů nemůžeme správně postavit ani samotný dům.

Dostat se u dokončené stavby k základovým konstrukčním prvkům je téměř nemožné, proto se nevyplácí ani to nejmenší zanedbání. Kvalitní stavební dozor je proto stejně důležitý, jako správné dodržení všech stavebních postupů během výstavby základové desky.

Rekonstruujete nový byt nebo chcete jen ve Vašem stávajícím domě vyměnit starou podlahu za novou? Podlaha jako taková hraje důležitou roli, neboť má zásadní vliv na celkový vzhled i atmosféru interiéru. Jak však vybrat vhodnou podlahu, aby byla kvalitní a dlouho vydržela?

Než si začnete vybírat konkrétní podlahu, měli byste si nejprve ujasnit, kam podlaha přijde, jaké na ni budou kladeny nároky a co od ní očekáváte. Jelikož na trhu existuje velké množství druhů podlah, doporučujeme se dostatečně informovat o konkrétních podlahových krytinách. Tak si totiž uděláte přehled, jaké podlahy jsou na trhu k dispozici, jaké jsou jejich vlastnosti, přednosti i zápory.

Proč je výběr podlahy tak důležitý?

Výběr podlahové krytiny je opravu důležitý, ale proč? Existuje mnoho důvodů. S podlahou jsme den co den v neustálém kontaktu, proto by měla být příjemná, neklouzavá a hezká. Dalším důležitým důvodem je fakt, že si podlahu pořizujeme na delší dobu a ne na měsíc. Musí nám proto zcela vyhovovat. 

Kvalita podlahy

Při výběru podlahy byste se měli zaměřit na její kvalitu. Podobně jako u většiny dalších věcí do domácnosti, tak i zde platí, že kvalitě odpovídá cena. Podlaha v řádech tisíců je o něčem jiném, než zlevněná plovoucí podlaha za několik desítek korun za metr čtvereční. Každá podlaha by proto měla být vyrobena z dobrých a trvanlivých materiálů.

Druhy podlah

V dnešní době na trhu existuje několik druhů podlahovin, které se od sebe liší svými vlastnostmi. Mezi oblíbené a nejběžněji využívané patří podlahy dřevěné, laminátové, vinylové, korkové nebo přírodní linoleum.

Dřevěné podlahy

Dřevěné podlahy jsou velice oblíbenou podlahovou krytinou, která se vyrábí z přírodního dřeva, a tudíž disponují příjemným přírodním vzhledem. Dřevěné podlahy vynikají řadou vlastností. Mají velice dlouhou tradici, životnost a dobrou tepelnou izolaci. Při poškození se tyto podlahy snadno renovují. Jako nevýhodu lze považovat vyšší pořizovací cenu a že se dřevěné podlahy nehodí do namáhaných a vlhkých prostorů.

Laminátové podlahy

Jedná se o podlahy, které se vyrábějí moderními technologiemi. Laminátové podlahy díky jejich výrobě dokážou napodobit jiné druhy podlahových krytin (např. podlahy ze dřeva, linoleum či dlažba), nemusejí se však díky jejich povrchové úpravě dále leštit, voskovat či lakovat. Jejich nespornou výhodou je cena. Jsou až o polovinu levnější než materiály, které věrohodně imitují. Mezi nevýhody patří choulostivost na změnu vlhkosti, tento typ podlah se hodí jen do suchých prostor. Dále mají laminátové podlahy také vyšší kluzkost a tvrdost. Na rozdíl od jiných druhů podlah jsou podlahy vyrobené z laminátu chladné, takže se nehodí do obývacího či dětského pokoje.

Vinylové podlahy

Vinylové podlahy jsou vyrobeny z polyvinylchloridu neboli PVC. Vinyl v dnešní době představuje materiál, který je odolný proti oděru a vodě, je velice pružný, rozměrově stálý a oproti laminátu pocitově teplejší. PVC se také snadno pokládá a je nenáročné na pokládku. Jejich předností je také cena. Vinylové podlahy v poslední době získávají stále více na oblíbenosti, neboť mají vysokou životnost, odolnost a díky vysoké zátěžovosti je lze využít i pro komerční využití.

Korkové podlahy

Korkové podlahy se řadí mezi přírodní podlahové krytiny a mají téměř ideální vlastnosti. Jsou velice pružné, teplé, příjemné na dotek i vzhledově. Díky jejich pružnosti šetří klouby, dlouho vydrží a velice snadno se udržují. Korkové podlahy jsou zatím mezi přírodními podlahovými krytinami stále nedoceněné, především vedle dřeva.

Přírodní linoleum

Přírodní linoleum je vyráběné ze směsi lněného oleje, pryskyřic a dřevěné či korkové moučky. U tohoto materiálu se cení především dekorativnost, hygieničnost, antistatické vlastnosti či vysoká zatíženost. Přírodní linoleum je také velice ekologické a nealergenní, je tedy vhodné pro použití, kde žijí alergici. Dalšími výhodami jsou odolnost proti otěru, pošlapání i vznícení ohně. Dále je barevně stále, což znamená, že při postupném opotřebování neztrácí původní barevnost ani vzory.